českyenglishdeutsch

Česká Kanada - soukromý turistický informační portál

Hrad Landštejn

Na prahu vrcholného středověku se přirozeným střediskem nejjižnější oblasti při hranicích stal hrad Landštejn. V současnosti je to jedna z našich nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných hradních zřícenin. Hrad vyrostl počátkem druhé čtvrtiny 13. století v románském stylu jako vojenská hraniční pevnost na hranicích Čech, Moravy a Rakouska. Ve druhé polovině 13. věku přešel do rukou landštejnské větve Vítkovců jako centrum rozsáhlejšího zboží. Od roku 1381 jej vlastnili Krajířové z Krajku, kteří jej v 15. a 16. století goticky rozšířili, zdokonalili jeho opevnění a následně renesančně upravili. Od konce 16. století pak hrad rychle měnil majitele, 1618 dobyt. Poslední vlastníci, hrabata ze Šternbachu, udržovali již jen zříceninu, neboť celý areál hradu roku 1771 po úderu blesku vyhořel. Od roku 1972 zde probíhají záchranné práce a veřejnosti je hrad přístupný od roku 1990.

Landštejn byl zřejmě od svého počátku hradem panovníka (Přemysla Otakara I.) a měl tvořit protiváhu staršímu stejnojmennému rakouskému sídlu drženému rodem Zöbingenů. To se nacházelo západně přes údolí na území dnešní obce Pomezí. Údolím, které obě stavby dělilo, procházela významná obchodní stezka, jež spojovala Čechy s jižními zeměmi - Rakouskem a Itálií. Toto údolí tvořilo od roku 1179 část hranice mezi českými zeměmi a Rakouskem. Když se na začátku druhé poloviny 13. století Přemyslu II. Otakarovi podařilo ovládnout rakouské země, ztratil Landštejn svůj původní význam. Další ranou nejen Landštejnu, ale i přilehlému okolí, bylo odklonění staré obchodní stezky na Bystřici a Hradec (Jindřichův) ve 14. století. O stezku vedly spor Landštejnové s Hradeckými, v polovině století však rozepře přerostla v otevřenou válku mezi Vilémem z Landštejna a Jindřichem z Hradce. V této rozepři Vilém později umírá a obchodní stezka se tak Landštejnu navždy vyhnula. Pozdější vlastníci, zdomácnělý rakouský šlechtický rod Krajířů z Krajku, pečoval o hrad až do roku 1579. Mezi dalšími majiteli můžeme zmínit rod Herbersteinů, kteří Landštejn drželi až do druhé poloviny 18. století, kdy bylo zadlužené panství rozprodáno věřitelům.

Zřícenina se tyčí na skále lemované dvěma pásy goticko-renesančního opevnění s půlkruhovými baštami. Nejstaršími částmi hradu jsou dvě mohutné čtvercové věže. Horní část vyšší věže (36 metrů) je upravena na vyhlídkovou terasu, z níž je nádherný daleký výhled, zejména na údolní nádrž a do Rakouska. K nejstarší části hradu náleží také palác nacházející se mezi věžemi a mohutná hradba, která vymezila pětiboký areál románského hradu. Stavební vývoj hradu se prakticky uzavřel roku 1579, kdy jej zadlužení Krajířové prodali.

V areálu hradu je stálá expozice středověkých zbraní a místních vykopávek, v průběhu sezóny se na hradě koná řada zajímavých akcí. Pro okolí hradu jsou charakteristické rozsáhlé, převážně jehličnaté lesy s množstvím zajímavých žulových balvanů.

Kontakt:

» tel.: +420 384 498 580
» e-mail: landstejn@budejovice.npu.cz
» web: www.hrad-landstejn.eu

Pomezí

Opevněná lokalita s hradem a kostelem na místě dnešní vesnice Pomezí u Landštejna byla založena ve 12. století rakouskými kolonizátory tohoto území. Již od roku 1175 byla tato oblast, severní část Vitorazska, předmětem sporů mezi českými a rakouskými vévody. Z rozhodnutí císaře Frydricha Barbarossy se spor projednával i na říšském sněmu v Chebu roku 1179 a diskutované území nakonec připadlo rakouským kolonistům. Rozsáhlé kolonizování probíhalo pod vedením hrabat z nedalekého Raabsu, jimž významně pomáhali johanité z komendy v Mailberku, ale také pánové ze Zöbingu a Weikertschlagu, později i hrabata z bavorského Hirschbergu.

Kostel sv. Jana Křtitele v Pomezí byl ve své nejstarší fázi nejspíše dřevěný. Až později byl kostelík nahrazen rozsáhlou kamennou stavbou původně v románském stylu. Celá opevněná osada prošla v tomto období přestavbou, při níž se severovýchodně od kostela vydělil hrad, který se stal správním centrem lokality. Ve druhé polovině 13. století již pomezská svatyně tvořila pevnou součást landštejnského panství a plnila úlohu farního kostela pro široké okolí. V té době se již celé území dostalo pod panství Přemyslovců. Počátkem 14. století byly v kostele uskutečněny další stavební úpravy a pravděpodobně byly také vytvořeny nedávno objevené nástěnné malby v chóru kostela. V bouřlivé době husitských válek byla celá lokalita zpustošena. Hrad již nebyl obnoven, ze svatyně se dále užívala jako kaple jen její část, která byla v době pohusitské znovu upravena. Západní část kostela s tribunou byla v 17. - 18. století upravena jako obytné stavení, zbytek lodi kostela postupně chátral. Oprava kaple proběhla až v letech 1994 - 1995, dodnes zde probíhá postupná rekonstrukce.


Copyright © 2003 - 2013 Ing. Martin Musil
Největší internetová prezentace služeb cestovního ruchu regionu Jindřichova Hradce a České Kanady

  • XHTML valid